Fotovoltaika a požární bezpečnost: Co je dobré vědět 

28.10.2026

Fotovoltaické elektrárny se stávají běžnou součástí rodinných domů, průmyslových objektů i dalších budov. S jejich rostoucím počtem přibývá také otázek ohledně bezpečnosti. Co se stane, když začne hořet dům s fotovoltaikou? Proč nestačí jednoduše vypnout elektřinu? A které rozšířené představy o FVE neodpovídají skutečnosti?

Právě problematice požární bezpečnosti fotovoltaických (PV) systémů a bateriových úložišť se věnoval odborný seminář Fotovoltaické (PV) systémy a bateriové úložiště pohledem požární prevence i represe, který se uskutečnil 10. října 2026 v Centrální hasičské stanici Prostějov.

Seminář pořádala Česká asociace hasičských důstojníků, z. s., ve spolupráci s MV – generálním ředitelstvím HZS ČR, HZS Moravskoslezského kraje a HZS Olomouckého kraje. Program zahrnoval požadavky na bezpečnou instalaci, zkušenosti s požáry fotovoltaických systémů, možnosti jejich hašení i praktické ukázky technických řešení. Mezi přednášejícími byli Rostislav Schwarz, Ing. Filip Nos a Ing. Pavel Thin.

1. Bezpečnostní prvky fotovoltaiky a bateriových úložišť

Jedním ze základních témat byla ochrana fotovoltaických systémů na straně stejnosměrného (DC) i střídavého (AC) proudu. Instalace využívají různé ochranné prvky, například nadproudové a přepěťové ochrany, proudové chrániče nebo systémy detekce elektrického oblouku. U bateriových úložišť hraje důležitou roli také systém řízení a ochrany baterie, označovaný jako BMS (Battery Management System).

Součástí semináře byla také ukázka elektrického rozvaděče s ochrannými prvky pro fotovoltaické systémy. Jejich správný výběr, zapojení a funkčnost jsou důležitou součástí bezpečného provozu celé instalace.

Rapid Shutdown: rychlé bezpečnostní odpojení

Zvláštní pozornost si zaslouží systém Rapid Shutdown, tedy rychlé bezpečnostní odpojení fotovoltaického systému. Podle konkrétního provedení může po aktivaci omezit napětí v určených částech instalace, což může zvýšit bezpečnost při zásahu. Samotná přítomnost vypínače nebo odpojovacího prvku však automaticky neznamená, že je celý systém bez napětí.

Jedním z představených řešení bylo také zařízení Tigo, které může u kompatibilních fotovoltaických systémů zajišťovat funkci Rapid Shutdown. Tato funkce může při mimořádných událostech přispět ke snížení elektrického rizika pro zasahující hasiče. Ne každý optimizér Tigo ji však automaticky podporuje – záleží na konkrétním modelu a zapojení celého systému.

Proč je to důležité?

Fotovoltaické panely mohou při osvětlení dál vyrábět stejnosměrnou elektřinu, i když je objekt odpojen od distribuční sítě. Vypnutí hlavního jističe proto automaticky neznamená, že jsou všechny části instalace bez napětí.

Pro zasahující jednotky je zásadní vědět, jak je konkrétní instalace řešena, kde se nacházejí odpojovací prvky a které části mohou zůstat pod napětím. U fotovoltaických systémů se v souvislosti s požárním zásahem řeší také možnost snížení stejnosměrného napětí na hodnotu do 120 V DC po vypnutí systému stanoveným způsobem. Důležitou roli proto hraje správné technické řešení, dostupná dokumentace a bezpečnostní označení.

2. Požáry FVE v letech 2023–2025

S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren se pozornost odborníků zaměřuje také na požární bezpečnost těchto instalací. Jedna z přednášek se proto věnovala analýze požárů fotovoltaických systémů připojených k distribuční síti v letech 2023 až 2025.

Z analýzy, kterou zpracoval Ing. Filip Nos, vyplynulo, že počet požárů nerostl stejným tempem jako počet instalovaných fotovoltaických elektráren. Samotné rozšiřování této technologie tedy nelze automaticky spojovat se stejně rychlým nárůstem požárů.

Z hlediska prevence je důležité věnovat pozornost kvalitě použitých komponentů, odbornému provedení instalace a správné funkci ochranných prvků. Významnou roli mají také pravidelné kontroly a údržba, které mohou pomoci odhalit případné závady dříve, než povedou k závažnějším problémům.

3. Kritická místa a komplikace při požáru

Při požáru objektu s fotovoltaickou elektrárnou nemusí být problémem pouze samotné panely. Riziko mohou představovat také kabelové trasy, střídače, rozvaděče, konektorová spojení a případná bateriová úložiště. Právě tyto části instalace je důležité zohlednit při posuzování požárního rizika i při samotném zásahu.

U střešních instalací hraje roli také konstrukce střechy a použité materiály. Ty mohou ovlivnit šíření požáru i možnosti přístupu k zasaženým částem objektu.

Samostatnou oblastí jsou bateriová úložiště, která slouží k ukládání energie vyrobené fotovoltaickou elektrárnou. Jejich přítomnost přináší další specifická rizika pro požární prevenci i samotný zásah.

U některých typů lithium-iontových baterií může při závažném poškození nebo přehřátí dojít k takzvanému tepelnému úniku (thermal runaway). Jde o proces, při kterém se zahřívání bateriového článku dále samo zesiluje. Může vést k poškození článku, požáru a přenosu tepla na další články.

Zásah u požáru bateriového úložiště může komplikovat také jeho umístění, omezený přístup k zařízení nebo jeho obtížná manipulace. V některých případech navíc přetrvává riziko opětovného vznícení i po zdánlivém uhašení požáru.

Důležité je proto vhodné umístění bateriového úložiště, odpovídající ochranné prvky a dodržování pokynů výrobce.

4. Mýty a fakta o FVE

Mýtus: Když vypnu hlavní jistič, fotovoltaika už není pod napětím.
Fakt: Osvětlené panely mohou dál vyrábět stejnosměrnou elektřinu. Vypnutí hlavního jističe proto samo o sobě nezaručuje bezpečné odpojení všech částí systému.

Mýtus: Fotovoltaické panely v zimě elektřinu nevyrábějí.
Fakt: Panely mohou vyrábět elektřinu i v zimních měsících. Nižší teplota může panelům z hlediska účinnosti dokonce prospívat, množství vyrobené energie však závisí na intenzitě slunečního záření, délce dne, počasí a dalších podmínkách.

Mýtus: Baterie LiFePO₄ nehoří.
Fakt: Lithium-železo-fosfátové baterie (LiFePO₄) mají oproti některým jiným typům lithium-iontových baterií příznivější tepelnou stabilitu. Ani u nich však nelze riziko požáru nebo nebezpečné poruchy zcela vyloučit.

Mýtus: Po uhašení požáru baterie už nehrozí další nebezpečí.
Fakt: U některých bateriových požárů může přetrvávat riziko opětovného vznícení i po zdánlivém uhašení. Proto je důležité další posouzení a kontrola stavu baterie podle konkrétní situace.

Mýtus: "Hasiči požáry fotovoltaických elektráren nehasí."
Fakt: Požáry objektů s fotovoltaikou hasiči hasí. Zásah má ale svá specifika a vyžaduje správné vyhodnocení rizik, zejména s ohledem na elektrické napětí a konstrukci instalace.

Mýtus: Fotovoltaiku nelze při požáru hasit vodou.
Fakt: Neplatí jednoduché pravidlo, že voda je při požáru fotovoltaiky vždy zakázaná. Zásah u elektrického zařízení vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření a volba hasební látky i způsob hašení závisí na konkrétní situaci a platných taktických postupech.

5. Předpisy, normy a stavební požární bezpečnost

Bezpečnost fotovoltaického systému se neřeší až ve chvíli, kdy dojde k požáru. Začíná už při jeho návrhu a instalaci a pokračuje správným provozem, kontrolami a údržbou.

Požadavky na bezpečnost fotovoltaických systémů stanovují také právní a technické předpisy.

Mezi důležité dokumenty patří Vyhláška č. 114/2023 Sb., která se týká požadavků na bezpečnou instalaci výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem do 50 kW, a technická norma ČSN P 73 0847 – Požární bezpečnost staveb – Fotovoltaické (PV) systémy, vydaná v květnu 2024.

Norma se zaměřuje na požární bezpečnost fotovoltaických systémů na budovách i na volných prostranstvích. Zabývá se například umístěním fotovoltaických polí, bateriovými úložišti, kabelovými trasami, přístupem jednotek požární ochrany, možnostmi vypínání a bezpečnostním značením.

Cílem těchto požadavků je přispět k bezpečnějšímu provozu fotovoltaických instalací a usnadnit také případný zásah hasičů.

6. Zásah JPO u požáru FVE

Závěrečná část semináře se věnovala specifikům zásahu u požárů fotovoltaických systémů a bateriových úložišť. Pro jednotky požární ochrany je důležité znát možnosti odpojení instalace, související elektrická rizika a postupy pro jednotlivé typy událostí. Při zásazích se hasiči opírají také o metodické postupy, které popisují doporučené postupy pro konkrétní situace.

Mezi související dokumenty patří například:
  • 25/P – Hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V
  • 47/P – Požáry střešních konstrukcí s fotovoltaickým systémem
  • 48/P – Požáry fotovoltaických elektráren

Tyto metodické postupy jsou součástí Bojového řádu jednotek požární ochrany. Pomáhají sjednotit postupy při zásazích a zohlednit specifická rizika spojená s fotovoltaickými systémy.

Přehled metodických postupů najdete na stránkách České asociace hasičských důstojníků.

7. Praktické ukázky technologií pro zvýšení požární bezpečnosti

Součástí semináře byly také praktické ukázky technických řešení, která mohou přispět ke zvýšení požární bezpečnosti.

Automatické hašení přímo v elektrickém rozvaděči

Zajímavou ukázku připravila společnost ASES GROUP, která představila řešení automatického hašení elektrických rozvaděčů.

Princip těchto systémů spočívá v tom, že při vzniku požáru dokážou automaticky aktivovat hašení přímo v chráněném prostoru. Cílem je zachytit požár už v jeho počáteční fázi, omezit jeho šíření a snížit možné škody na zařízení.

Jde o jednu z možností, jak zvýšit požární bezpečnost elektrických zařízení, která jsou součástí moderních budov. Konkrétní vlastnosti a vhodnost řešení se liší podle použitého systému a podmínek instalace.

Více informací najdete na webových stránkách ASES GROUP.

PVSTOP: speciální prostředek pro zásahy u fotovoltaiky

V rámci semináře byl představen také prostředek PVSTOP, určený pro použití při zásazích u fotovoltaických panelů. Jeho princip spočívá v tom, že po aplikaci vytváří na povrchu panelů dočasnou vrstvu, která omezuje dopad světla, a tím i výrobu elektrické energie.

Funkce a možnosti jeho využití při zásahu byly přiblíženy prostřednictvím videoukázek. Prostředek může pomoci snížit elektrické riziko spojené s osvětlenými panely, nenahrazuje však další bezpečnostní opatření ani nezaručuje, že jsou všechny části fotovoltaické instalace bez napětí.

Více informací najdete na oficiálních stránkách PVSTOP.

8. Závěr

Odborný seminář v Prostějově ukázal, že fotovoltaické elektrárny a bateriová úložiště vyžadují specifický přístup nejen při navrhování a provozu, ale také při řešení mimořádných událostí. Pro hasiče je důležité rozumět konstrukci těchto systémů, znát jejich riziková místa a orientovat se v možnostech bezpečného odpojení a hašení.

Požární bezpečnost však nezačíná až příjezdem hasičů. Zásadní roli hraje kvalitní návrh, odborná montáž, vhodné ochranné prvky a pravidelná kontrola celé instalace.

Právě propojení prevence, technických znalostí a praktických zkušeností může přispět k bezpečnějšímu provozu fotovoltaických systémů i k ochraně těch, kteří při mimořádných událostech zasahují.